středa 29. července 2009
pondělí 27. července 2009
rozpuštění
Maličkost zvuku v tlukotu srdce
Padající listí
Máminy podivy
Ovšemže láska nechápe nic ve všem co plyne na niti z krásy
Umírající lidé
Vznik velkých ploch jsem fičím
Neplující dítě
Ze snových soch
Zavití vlků
V závěji pravdy
A když nepíšeš dosáhneš nirvány
Čehož se zdá jen těm všem kteří jsou ničím
Když větry ví
neděle 26. července 2009
jsem jako ptak s nemocnyma kridlama.. takze mam nekonecno casu ale neumuzu letat
nepochopitelne.. mam chut s tebou nekde treba jen lezet v trave a koukat se z mych oci do tvych oci..
jenze ja na to mam fakt chut..
nic vic me tolik nebere z tech moznosti co mam
tenda spis z tech ktery dokazu zrealizovat..
how much longer how long can you wait ?
dont know
until it will be done
until ill be on the path maybe i am in mistake
rad bych ti ukazal jednu knihu..
je o ceste..
jmenuje se nikdo není daleko..
je o ceste..
ale o CESTE
a je velice kratka pac skoro vsude jsou obrazky.. moc se tam toho nenamluvi..
ale slova tam jsou velice peclive vysvícená
slova se vznaseji v tech kresbachjmenuje se nikdo není daleko..
nemam ji..
ale rad bych ji s tebou psal
az pujdeme a kazdy krok pohne se spousty kaminku
slunce bude septat zemi
stejne je vazne zajimave jak mas dulezite plany na kazdy den vlastne
vsechno co jsem, bylo vuci tem planum mene dulezite a pritom sem je balil do vůní
úterý 21. července 2009
možná napřesrok
musim změnit tuhle virtuální podivnost za chvíli zas budou znaky tvořené mými prsty vznikat před tvými okny do světa...
neděle 19. července 2009
pořád jsem nevyrazil.. asi tu mám skryté poslání psát ti slova bez ptání
dontgetsentimentalonme
whatthehellyouthinkyouaretalkingwith
with?
i made a rhyme and you sent me i am sentimental... whatthehelliswithyouinfinitebeingefffortleeslypermeatesthroughuniverse
thats enough.
whatthehellyouthinkyouaretalkingwith
with?
i made a rhyme and you sent me i am sentimental... whatthehelliswithyouinfinitebeingefffortleeslypermeatesthroughuniverse
thats enough.
jen jsme jeste..
výborně.
tak nechceš jít?
tak chceš jít?
stejný význam hmm..
mhh...
nechceš jet na místo kde prší?
chces-li?co by se stalo kdyby byla více..
více...
více...
víš.
ty víš..mluvíš jen? či když z úst do uší necháváš vyplouvat iluzi označující možnost, úžasnou možnost TŘEBA jako je DÉŠť, mluvíš-li jen, či ? či jen mluvíš? vi díš.
takže..
co takhle
tzn.
normální nepochopitelné hmotné energie mající nekonečno možností bla bla bla
´
,
asi klepu
na
že bych se spletl?
že by nemělo smysl
špatné
dveře
říkat a naznačovat
ale to přece
to je jed no jestli ti to vadí nebo ne vadízáleží jestli chceš projevit svou krásu
i tak, jak
už se to nedělá..
páč se něco stalo.
ty nechceš
záleží
ale je lehký mluvit a hodnotit
snadny je nekonat ale smutný to v člověku snáší jakoby úplněale slova bez činů..
to je jak země bez vody
a to je právě nuda.
a to sem ti chtěl říct a zeptat se, jestli nechceš jít hledat místo kde prší..
jen tak s věcmi kterých bude pár, kdyť víš
nevím. vnímám tajemství
máš strach?
také to cítím..máš strach, cítíš, tudíž, co myslíš, že bys mohla ztratit?
nebo strach..
máš strach že ztratíš strach?
a budeš volná..
už utíkáš
před deštěm..
jako kdyby KDYBY to nebylo přesně to cos najednou řekla ted o desti..
to z ceho mas strach
nechci ted dest..chci spontane dest..jen tak ..nekde na parkovisti.. hladine schovat se,
právě, že to je to první co te napadne to první co chceš když člověk v tajemství vyda se dal jinak do tajemstvi a treba jen tak na chvilku tak dostane hned to co chtela at uz ted nebo tamhle ci tady.. protze misto : rozostřeno čas.. kdyť víš..
a když se člověk VYDÁ a řekne strachovi at jde klidne taky.. tak..
tak máme radost
oba
už si to zahodila viď..ale vím, že v jednu chvíly si skoro slyšela co ti říkám..
proc todle rikas?
kdyt sem ti ted rikal..
a ty si utekla..
a ted se ptas..
kdyt sem ti to rikal prave..
chtel jsem se do mluvit
ale prave ze znas.. a az moc dobre..
právě! to sou ty slova bez činů.. jen motají a motají a nic nevymotají..
sou na nic.
a to stálo za to teda.. je to jak stát před ---------------------------------- nevím ani k čemu to přirovnat... stojíš tam a je to úža a i když musíš pak jít tak stejně víš žes tam stála a tím pádem se tam jednou vrátíš a vyjde to..)chtěl bych a chtěl bych taky aby ty
sedím tady a přistihnul jsem se.že tajně očekávám.. zároveň tak vzrušující a zároveŇ tak táákk smutné..protože když očekávání nestane se housenkou která si na mě doleze aby se proměnila v motýla.. tak co mám dělat.. nevíš? a právě - nu dění. nerozmyslela si se?
to by ale bych věděl viď..
to by ale bych věděl viď
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)