jen jsme jeste..

výborně.

tak nechceš jít?

tak chceš jít?

stejný význam hmm..

mhh...

nechceš jet na místo kde prší?

chces-li?
co by se stalo kdyby byla více..

více...

více...

víš.

ty víš..mluvíš jen? či když z úst do uší necháváš vyplouvat iluzi označující možnost, úžasnou možnost TŘEBA jako je DÉŠť, mluvíš-li jen, či ? či jen mluvíš?

vi díš.

takže..

co takhle

tzn.

normální nepochopitelné hmotné energie mající nekonečno možností bla bla bla

´

,

asi klepu

na

že bych se spletl?

že by nemělo smysl

špatné

dveře

říkat a naznačovat

ale to přece

to je jed no jestli ti to vadí nebo ne vadí

záleží jestli chceš projevit svou krásu

i tak, jak

už se to nedělá..

páč se něco stalo.

ty nechceš

záleží

ale je lehký mluvit a hodnotit

snadny je nekonat ale smutný to v člověku snáší jakoby úplně

ale slova bez činů..

to je jak země bez vody

a to je právě nuda.

a to sem ti chtěl říct a zeptat se, jestli nechceš jít hledat místo kde prší..

jen tak s věcmi kterých bude pár, kdyť víš

nevím. vnímám tajemství

máš strach?

také to cítím..


máš strach, cítíš, tudíž, co myslíš, že bys mohla ztratit?

nebo strach..

máš strach že ztratíš strach?

a budeš volná..

už utíkáš

před deštěm..

jako kdyby KDYBY to nebylo přesně to cos najednou řekla ted o desti..

to z ceho mas strach

nechci ted dest..chci spontane dest..jen tak ..nekde na parkovisti.. hladine schovat se,

právě, že to je to první co te napadne to první co chceš když člověk v tajemství vyda se dal jinak do tajemstvi a treba jen tak na chvilku tak dostane hned to co chtela at uz ted nebo tamhle ci tady.. protze misto : rozostřeno čas..
kdyť víš..

a když se člověk VYDÁ a řekne strachovi at jde klidne taky.. tak..

tak máme radost

oba

už si to zahodila viď..

ale vím, že v jednu chvíly si skoro slyšela co ti říkám..

proc todle rikas?

kdyt sem ti ted rikal..

a ty si utekla..

a ted se ptas..

kdyt sem ti to rikal prave..

chtel jsem se do mluvit

ale prave ze znas.. a az moc dobre..

právě! to sou ty slova bez činů.. jen motají a motají a nic nevymotají..

sou na nic.

a to stálo za to teda.. je to jak stát před ---------------------------------- nevím ani k čemu to přirovnat... stojíš tam a je to úža a i když musíš pak jít tak stejně víš žes tam stála a tím pádem se tam jednou vrátíš a vyjde to..)

chtěl bych a chtěl bych taky aby ty

sedím tady a přistihnul jsem se.že tajně očekávám.. zároveň tak vzrušující a zároveŇ tak táákk smutné..protože když očekávání nestane se housenkou která si na mě doleze aby se proměnila v motýla.. tak co mám dělat.. nevíš? a právě - nu dění.

nerozmyslela si se?

to by ale bych věděl viď..

to by ale bych věděl viď